Užovka červená
Užovka červená - Pantherophis guttatus
V přírodě
V zemi původu se tento had jmenuje Cornsnake Red . . doslova kukuřičný had. Lidé obilniny po sklizni skladovali v sýpkách, zejména kukuřici a za touto kukuřicí se stahovali i různí hlodavci. Logicky se za těmito hlodavci stahovaly i užovky červené, odtud tento název. První zmínka o Cornsnakes Red je podle Oxfordského slovníku z roku 1675.
Vyskytuje se v jižních státech Severní Ameriky, od Floridy po severní Mexiko. Žije ve všech možných lokalitách, na okrajích borových lesů, mýtinách, v okolí řek a jezer, ale i poměrně daleko od vody. Nevyhýbá se ani lidským obydlím, ba naopak, obývá zemědělské budovy jako sýpky, chlévy a podobně. Živí se hlavně hlodavci, ale pro ptačí vejce či holátko vyleze hbytě i na strom. Jako každý had dobře plave a nepohrdne ani nějakým tím obojživelníkem.
Užovka červená má klasické hadí tělo s hlavou zřetelně oddělenou od těla. Na tmavě béžovém těle má černě ohraničené cihlově červené skvrny. Všechny barvy mohou být světlejší nebo i tmavší. Na břišní části těla má černobílou šachovnici. V přírodě existují i jinak zbarvené užovky červené, které daly základ pro dnes (2019) dostupnou škálu barev a vzorů.
Dorůstá 140 - 180 cm a dožívá se 12 - 15 let. Nejdéle žijící užovka červená se dožila 21 let.
Pro svou nenáročnost, klidnou povahu a krásné zbarvení je asi nejčastěji chovaným hadem v zajetí.
Vždy s úsměvem čtu třeba ve fauně inzeráty typu: Prodám ochočenou užovku červenou . . . . . . . . nebo: Koupím ochočenou užovku červenou . . . . . popřípadě jiného hada. Žádný had se nedá ochočit, nikdy neudělá co po něm chcete, nezůstane tam kam ho položíte a nebude si s vámi hrát. Že si ho dám kolem krku, nebo že se mi omotá kolem ruky a zůstane tam ? Ne proto že by mě měl rád, ale proto že se sám neohřeje, musí se dostat ke zdroji tepla, pod žárovku, na topnou desku, nebo někomu kolem krku kde se nahřeje. Ale ani kolem krku nebude pořád, po nějaké době se nahřeje na potřebnou teplotu a bude chtít "zmizet".
V zajetí
Terárium
Pro dospělého jedince vystačíme s teráriem 50 x 40 x 40 cm, ale bral bych to jako minimum. Čím větší terárium, tím více ho můžete přiblížit přírodním podmínkám, tím méně však uvidíte svého hada. Důležité je dobré větrání bez průvanu. Na dno můžeme dát bukové štěpy, drcenou borovou kůru, kokosový substrát (většina teraristů ho nedoporučuje), písek, nebo směs některých těchto substrátů. Další důležitá věc je nádoba s vodou, která čím je uvnitř hladší, tím je lepší. Miska s vnitřní stranou polepenou třeba kamínky je sice pěkná, ale špatně se bude čistit. Vodu dáváme buď odstátou nebo převařenou a vychladlou. Vytápění zabezpečuje buď topný kabel, topná deska, topný kámen, nebo různé keramické tepelné zářiče. V případě použití tohoto druhu vytápění musíte řešit i osvětlení, protože tyto jen vydávají teplo. Další možností jsou přímo pro teraristiku vyráběné bodové žárovky, které topí i svítí (klasické světlo), infračervené hřejivé bodové lampy (svítí červeně), nebo jen žárovky s denním (bílé sklo) či nočním (modré sklo) světlem, když chcete své miláčky pozorovat.. Pokud k topení použijete klasickou žárovku (nejlépe "bodovku") s určitou watáží umístěnou v obráceném květináči a zavěšenou v teráriu, bude vám tato sloužit i jako osvětlení. Pod žárovku umístíme plochý kámen, který se bude teplem nahřívat . Teplota na povrchu tohoto kamene může být 32 °C. Celkově terárium vytápíme na 24 - 26 °C ve dne, na noc můžeme nechat teplotu padnout na teplotu v pokoji. UVB a UVA žárovky užovky nutně nepotřebují.Do terária můžete umístit i větve na lezení. Nádoba na vodu by měla být tak velká, aby se had do ní celý vlezl, často se totiž koupou a mnohdy se do vody i vyprazdňují. Další důležitou věcí je úkryt. Může to být velká meliorační trubka, dutý kořen, v obchodě koupený umělý dutý kámen, vhodně postavené přírodní kameny a podobně.
Krmení
Krmení dospělých hadů nečiní problémy. Vzhledem k tomu, že většina majitelů těchto hadů kupuje potravu v obchodech se zvířaty, kde krmní hlodavci pocházejí z velkochovů kde jsou krmeni plnohodnotnou potravou, není potřeba dodávat nějaké vitamíny. Zkrmovat můžete křečky, křečíky, pískomily, myši či malé potkánky do velikosti dospělé myši. Pokud můžete sehnat jednodenní kuřata, můžete občas předkládat ke krmení i kuřátka. Dnes se dají běžně koupit i mražené myši všech velikostí. Před krmením je potřeba takové myši rozmrazit, většinou stačí na pokojovou teplotu. Pokud jste krmení přítomni, můžete podat živou potravu, pokud potřebujete odejít na delší dobu, krmte raději potravou mrtvou nebo rozmrazenou, a to hlavně pokud zkrmujete potkany. Varování - pokud máte v jednom teráriu více hadů, nikdy je nekrmte všechny najednou, je lepší krmit hady jednotlivě, jednak máte přehled kolik který had sežral potravy, a jednak zamezíte tomu, že se dva hadi zakousnou do jedné myši, kdy jeden had může sežrat druhého i s myší. Pro dospělou užovku vystačí 1 - 3 myši na měsíc.
Aktivita
Užovky červené jsou noční hadi, tedy většina jejich aktivit probíhá v noci. Ve dne jsou většinou schované v úkrytech, nebo leží v misce s vodou či na "polici" a vyhřívají se. Nečekejte od nich nějaké akční ježdění po teráriu. Jen had ve svleku projíždí neustále nádrží ve snaze zbavit se staré kůže tím, že ji třeba zachytí za kámen a stáhne, samec hledající samici na spáření, nebo samice hledající místo pro nakladení vajec. Každý had si najde místo které mu nejlépe vyhovuje, a tam bude trávit většinu času, den za dnem. Sám jsem se těšil jak je budu pozorovat, co dělají, jak se chovají, ale většinou nedělají nic. V noci je to naopak, projíždějí celé terárium a slídí po kořisti. Věřte, že využijí každé skulinky kterou jim nabídnete k útěku z terária. Pokud vám had uteče, je zle. Ne každý fandí vašemu koníčku a setkání 70-áti leté babičky s vaší užovkou může skončit katastrofou. Snažte se tedy za všech okolností zamezit útěku hada. Pokud hada v teráriu nevidíte, pořádně terárium prohledejte, neuvěříte do jakých skulin se dokáže nasoukat, nebo v jak malé vrstvě substrátu se může "ztratit" - toto se mi osobně stalo když jsem začínal, měl jsem na dně hoblovačky a hodinu jsem hada všude i po bytě hledal, prostě v terárku nemohl být - byl. Pokud přece jen uteče, osvědčenou metodou je prázdná ptačí klec a v ní 2 mrtvé myši postavená tam kde by uprchlík mohl být. V noci bude šmejdit po bytě a ucítí myši, vnikne do klece a myši pozře. Pak už se ven neprotáhne (pokud ovšem nemáte klec na velké papoušky), protože mu to nedovolí ony pozřené myši, které mu udělají pěknou bouli v těle. Po útěku se většina uprchlíku najde u zdroje tepla - radiátory, motor ledničky, nebo v pootevřené skříňce mezi složeným prádlem.
Vlastní zkušenosti
Nebudu tady řešit druh terária, tedy jestli z OSB desek, celoskleněné, zděné, nebo zda k chovu volit RACK - SYSTEM, ani velikost terária. Z praktického hlediska je nejlepší terárium celoskleněné, s rozloženým papírovým ubrouskem či novinami na dně, kde máme plastovou nebo kovovou misku na vodu a úkryt pro hada, například květináč postavený dnem vzhůru a zvětšeným otvorem uprostřed ať se tam had protáhne. Dobré větrání a topení je samozřejmostí. Podobně je vybaven i chov v RACK systému, kde se však netopí žárovkou nebo zářičem, ale buď topnou deskou nebo kabelem, které jsou buď pod nádržemi nebo na zadní či některé boční stěně.
Samozřejmě že takto vybavené terárium není žádným estetickým doplňkem pro váš obývák, ale mluvíme tu o praktičnosti. Misku vyndáte a umyjete, můžete ji i dezinfikovat a poté opláchnout čistou vodou, i když dnes existují prostředky které se nemusí oplachovat. Znečištěný ubrousek či noviny prostě vyndáte, dno umyjete a dezinfikujete, můžete opláchnout i úkryt a poté dáte čisté ubrousky či noviny, vložíte misku s čerstvou, ale odstátou vodou a vrátíte hada zpět. Toť veškerá práce s teráriem takto vybaveném. Okamžitě vidíte co se tam děje, zda se had svléká, zda pozřel předloženou potravu, jestli udělal potřebu, zda na papír nebo do misky s vodou (misku je potřeba ihned umýt a dát novou vodu), jestli je v úkrytu či je venku . . . .
Opakem je terárium vybavené plastickým pozadím, ať už koupeném či vlastní výroby, doplněné větvemi pro šplhání hada, kameny na dně a substrátem jako je lignocel (pro hady není moc vhodný), bukové štěpy, kokosová drť, kamínky či štěrk a podobné přírodní materiály. Jako úkryt se používají kamenné stavby, různé duté kmeny, drenážní roury a co já vím ještě. Spousta lidí zdobí terária živými či umělými rostlinami, suchým rákosím a podobně. Na pití a koupání slouží keramické nádoby různých tvarů, velikostí a materiálů, z venku jsou olepené kamínky či oblázky, nebo různé vybetonované nádrže. . (obecně platí, že nádoba by měla být hladká a nepórovitá, nejlépe vyjímatelná, a to kvůli čištění a dezinfekci). Takové terárium samozřejmě okamžitě zaujme každou návštěvu u vás doma, nebo na fotografii na fejsbůku, či jen tak v ruce, když ji budete ukazovat třeba v práci kolegům.
Jenom že, pokud krmíte živou potravou, je riziko že tato někam zaleze, později okouše kabely k topným tělesům, osvětlení, prokouše se z terária ven či pokouše samotného hada !!!!! Viděl jsem hroznýše pokousaného potkanem , kterého měl vlastně sežrat. Hadi mají IQ tykve a rozhodně se kousání nebrání protiútokem či jinak. Budete mít okousaného hada a věřte že se to špatně hojí, ale to už je jiná kapitola. Rovněž po vyprázdnění hada (vykálení) se taková nádrž hůře čistí (samotný tuhý výkal jde nabrat na lopatičku a vyhodit), ale výkaly obsahují i tekuté části a to je už horší. Větve a duté kmeny mohou plesnivět a to je pro hada obrovská hrozba - plíseň. Pokud máte úkrytů hodně, nevidíte hada, nevíte kde je, pokud ho nevidíte den, dva, nevíte jestli není mrtvý, tak že pokud ho hledáte nebo jen potřebujete vytáhnout musíte rozebírat kamenné či cihlové stavby, omotá se okolo větví a těžko se rozmotává . . . . . . mluvíme o hadech malých, korálovkách, užovkách, heterodonech, jasně, 4 metrovou krajtu v teráriu asi jen tak nepřehlédnete . . . . . . . Tedy je na vás jaké terárium či způsob chovu zvolíte . . .
Co se potravy týče, je většina hadů překrmována, hlavně u začátečníků. Znáte to . . .Karle, přijede Zdena a chtěla by vidět jak krmíš Ferdu (hroznýše). Kup ve zveráku potkana, vlastně, kup dva, zítra dojde Petr a taky by to chtěl vidět . . . . . . asi se usmíváte, ale toto se často děje. Rozhodně hadovi méně uškodí když ho jednou zapomenete nakrmit, něž když mu dáváte každý týden.
Nějaký zvláštní systém v krmení užovky nepotřebují. Mláďata by měla dostat holátko 1 x týdně, později přecházíme na "špeky", "medvědy", odstavené malé myšky a nakonec dospělé myši. Můžeme dávat i potkaní holata, které jsou zhruba na úrovni mezi "špekem" a "medvědem". Osobně jsem potkany zkrmoval užovkám do velikosti dospělé myši a raději jsem je podával usmrcené. Nedával jsem hadům žádné křečíky, křečky či podobné hlodavce protože jsou drazí . . . myši se dají na burze koupit i za 8 kč za kus. Osobně koupím třeba 20 kusů, doma je usmrtím a zamrazím. Pokud potřebuji nakrmit, rozmrazím myš na pokojovou teplotu a podávám. Ještě jsem zapomněl na mastomyši, jsou o něco mohutnější než klasická myš a krmí se s ní stejně.
Nikdy nenechávejte živou potravu v teráriu na delší dobu bez dozoru. A už vůbec ne na noc, nebo když jdete do práce. Pokud musíte nakrmit a musíte odejít, raději krmte potravou mrtvou. Pokud podáte živou myš a had ji okamžitě uchopí a udusí, můžete odejít, mrtvá myš mu už neublíží. Další nebezpečí při krmení je, když máte v teráriu více hadů. Nepomůže ani když máte 3 hady a podáte 3 myši, dva hadi chytí stejnou myš a jeden druhého může udusit a sežrat i s myší. Každopádně je potřeba krmit hady každého zvlášť. Jednoho nechám v terárku a druhého dám do umělohmotné nádoby která se dá uzavřít. Když potravu pozřou, vracím je zpět do jednoho terárka. Je proto výhoda mít každého hada zvlášť v teráriu.
Většina hadů když zachytí pach kořisti, startuje po všem co se hýbe, proto když krmíte buďte opatrní. Ne že by vám užovka červená mohla ukousnout prst či co jiného, ale její tlama není zrovna čistá jako operační sál. Případné kousnutí by chtělo dezinfikovat třeba peroxidem vodíku či podobnou dezinfekcí. Pokud jste měli v rukou nějaké zvířátko, třeba křečka, osmáka nebo činčilu, neměli by jste na hady sahat či je brát do rukou, ucítí kořist a vystartují po křečku v podobě vašeho prstu. Rovněž není dobré si ruce namazat nějakou, například mentolovou mastí a brát je do ruky.
Poslední věc ohledně krmení je ta, že by jste hada po nakrmení neměly brát do ruky do doby než zmizí "boule" na jeho těle kterou způsobuje pozřená myš. Hrozí totiž že had po vzetí do rukou potravu v úleku vyvrhne. Může ji vyvrhnout i sám od sebe, většinou je to buď z vysoké nebo nízké teploty v terárku, a had nemá potřebnou energii potravu strávit. Může to být i z důvodu nemoci či něčeho podobného, ale to už je nad moji odbornost.
Vzhledem k tomu že drtivá většina myší na burzách či v prodejnách pochází z velkochovů, není nutné užovkám podávat vitamíny či jiné doplňky. Takto chované myši jsou krmeny komerčními granulemi, které obsahují všechny potřebné složky, rostlinné, bílkovinné, vitamíny a podobně. Jedno varování, nedávejte hadům divoce žijící chycené hlodavce, ptáky, obojživelníky, ani mrtvé. Jednak jsou většinou chráněni a jsou přenašeči spousty parazitů a nemocí.
Počet jedinců chovaných v jednom teráriu záleží pouze na velikosti terária. Já jsem běžně měl 3 samce v jednom teráriu a samice podle toho, kolik jsem jich zrovna v chovu měl. Na spáření jsem pár užovek dával do samostatného terária a po pozorovaném páření opět rozdělil. Pokud jsem na samici už opticky viděl že má vajíčka, dopřál jsem ji samostatné terárium aby měla klid a později mohla v klidu vejce vyklást. Pokud není váš záměr užovky množit, nedávejte samce a samice dohromady, chovejte je zvlášť, nebo chovejte jen jedno pohlaví. Užovka červená není korálovka, která se živí i jinými hady, a tudíž by nemělo hrozit že by se pozřely navzájem jenom proto, že je chováme spolu. Něco jiné je v době krmení, ale o tom jsem psal už víše. A většinou k velkým užovkám nedáváme velmi malé mláďata, protože terárium má pro "větší hady" třeba větší mezery mezi skly, větší větrací otvory a podobně.
V závěru chci říct, že užovka červená je ideální had pro začínající teraristy, ale jeho chovem se zabývají i odborníci na tyto hady, kteří odchovávají nepřeberné množství kresebných a barevných mutací, a to nejen u nás v ČR, ale i v zahraničí.